Staré dobré časy se vracejí

Politické vtipy se za všech režimů v podstatě jen opakují. Je to zřejmě dáno tím, že se opakují i problémy, na jejichž pozadí vtipy vznikají. Skutečnost je ale mnohem horší než svět anekdot.. 

Za bolševika se vyprávěl jeden takový.

Brežněv umřel a jeho anděl ho vede do pekla. Přijdou tam a anděl povídá Luciferovi: „Tak tady ti ho vedu, snad to s ním nějak vydržíte.”
Přijde se podívat za týden, jak ho v pekle zpracovali a narazí na zničeného Lucifera, ten mu povídá: „Proboha, za co?! Všechno tady natírá na rudo, věsí rudé hvězdy nad kotle a zřizuje odbory.”
Anděl uchlácholí Lucifera a řekne, že se zase za týden přijde podívat.
Týden uplynul a Lucifer si znovu stěžuje: „To je strašný, začíná tu všechno řídit, nikdo mě tu neposlouchá, zřizuje strany a všude ty jeho hvězdy,” naříká Lucifer.
Anděl ho znovu utěší a slíbí, že znovu přijde.
Za týden přijde a už od dveří povídá: „Ahoj Lucifere, tak co, jak to s ním vypadá?”
Lucifer se otočí od stolu a povídá: „Taky by ti huba neupadla, kdybys mi řek´ soudruhu.”

Tak nějak se to má s naším Babišem. Když se sestavovala vláda, umínil si, že bude ministrem financí.  Prezident Zeman sehrál takové pimprlové divadlo kolem jeho jmenování a nakonec si vymyslel obezličku, že jeho jmenování vymění za schválení služebního zákona. Služební zákon dnes vypadá úplně jinak, než to chtěl Zeman, ale nevadí. Babiš se ve vládě zabydlel a dnes čerpá ze státního rozpočtu mohutné dotace, vysává ho víc než sedmihradský hrabě Dracula své oběti. Všichni vědí, že je v permanentním střetu zájmů. Agrofert versus Česká republika. Miroslav Kalousek ho kdysi přirovnal k tygrovi v masně. ´Vtipné. Ale skutečnost je mnohem horší.

Podobně to dopadlo s bratislavským soudem. Ústav paměti národa, který založil Ján Langoš, a který je jakousi obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů, u soudu předložil nejen svazek Bureš, ale dalších devět svazků, z nichž spolupráci dnešního ministra financí Babiše s StB doložil: Chemapol, Turek, Kosek, Bauer, Ekron, Voják, Jordán – Oko a Nosič. Přesto to nestačilo. Svědectví tří bývalých estébáků bylo pro bratislavský soud věrohodnější. Babiš Burešem (tak znělo jeho krycí jméno) nebyl. Logická úvaha říká, že významným spolupracovníkem StB Babiš byl. StB versus Česká republika. Před dvěma roky ředitel Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák prohlásil, že„obecně existuje jen malá pravděpodobnost, že by evidence byly vykonstruované, když nezávisle na sobě existovaly ve třech svazcích.“ Také podle badatele Radka Schovánka z českého ÚSTR je prakticky vyloučeno, že by byly zachované dokumenty Ústavu paměti národa padělkem. Proti tvrzení estébáků to nic nezmohlo. Skutečnost je mnohem horší.

Estébácké praktiky se zabydlují v parlamentu i v řízení státu jako firmy. Agenti budou díky novému zákonu snadno prolamovat daňová tajemství a dostávat o nás víc informací od telekomunikačních operátorů. Obojí je podstatným zásahem do naší svobody. Import politiků ze Slovenska nese neblahé ovoce. Dubček, Husák, Bilak, Babiš, Krnáčová.

Andrej Babiš se díky rozhodnutí bratislavského krajského soudu stal důstojným občanem České republiky.

Taky by vám huba neupadla, kdybyste řekli soudruh Babiš. Staré dobré časy se vracejí.

Ivan Bednář

ivanbednar.blog.iDNES.cz