Původně nevznikl post ministra bez portfeje jako politická trafika, ale naopak jako způsob jak zapojit velmi inteligentní lidi do správy státu. Spravovat resort je trapná otročina, vykonávat funkci průřezového ministra je sice lepší, ale stále to není nic pro velkého ducha. Být slyšen a nemuset řídit je snem velkého množství intelektuálů, ale zaslouží si to jen ti nejinteligentnější z nich. A pro ně byla původně taková funkce zřízena.

To, jak je to užíváno dnes, je samozřejmě otřesný paskvil, emetikum par excellence.

Kdysi za federace byly v případě Slováků také kvóty. Na Slovensku se o takovém říkalo, že "robi v Prahe Slováka". Dnes se bude říkat že " dělá ženskou ve vedení firmy XY".

Ministr Dientsbier nemá vůbec rozum...

Že ministr Dienstbier nemá zdravý rozum je všeobecně známá věc.

Proč se ale ohánět nějakými právy žen při odsuzování předmětného návrhu nesmyslného zákona?

Pravda je taková, že čím si soukromá firma osadí své vedení je ryze záležitostí této firmy a stát ji do toho nemá co kecat. To samo o sobě stačí a není třeba dalšího zdůvodňování. Howgh.

Špatně pochopený zákon čtenářem Vébrem, omluva, správně blogerem. Diesntbier chce 40 procent žen pouze do státem vlastněných firem (majoritně) anebo úřadů, ne do soukromých firem. Na to nemá dostatek pravomocí ale ve státních firmách by se mu to mohlo podařit, když by byla politická vůle podařit. Nejlípe si zatím vedl kanadský premiér Justin Trudeau jenž vytvořil vládu, kde je 50 procent ministryň.