Záplava tři čtvrtě stránkových inzerátů strany Realisté, která se na nás valí z tiskovin Babišova mediálního koncernu Mafra, logicky přináší otázku“kde na to ten Robejšek bere?“
Logicky následuje vysvětlení, Robejšek má zřejmě u Babiše nějakou výhodnou cenu. To vede k podezření, že je strana Realisté jen jakýmsi„béčkem“ hnutí ANO, které začalo v předvolebních průzkumech povážlivě ztrácet.
Podezření podpírá i to, že program Realistů se až povážlivě podobá programu (neprogramu) hnutí ANO. Zveřejněný program působí velmi rozporuplně. I tím, že připouštějí koalici s hnutím ANO, se kterým mají po formální stránce hodně společného, a zároveň chtějí vyvolat referendum o EET. Je směsicí jednoduchého populismu a vykrádání programu tradičních stran, vůči kterým se ambiciózní Petr Robejšek, podobně jako Andrej Babiš, vymezuje. Zatím však působí ještě nesystémověji než hnutí ANO a jejich předchůdce Věci veřejné. S těmi jsou propojeni i personálně v osobě tajemníka Michala Moroze, bývalého poradce Víta Bárty a náměstka ministra vnitra Johna..
Nad jeho životopisem, který je na stránkách Realistů, by se člověk málem rozplýval. Jenomže, jak už to bývá,to skutečné je skryto pod povrchem.
Bohužel se tam nepíše, že Moroz pochází ze staré, osvědčené estébácké rodiny. Dědeček Ivan Moroz byl vysokým důstojníkem StB s krycím jménem ZUNT, otec Ivan Moroz, absolvent moskevské zpravodajské školy, měl krycí jméno ROOS. Dnes podniká především v zemích bývalého Sovětského svazu.
V životopisu Michala Moroze se píše, že prý podnikal a řídil rodinnou konzultační firmu zaměřenou na bezpečnostní analýzy, personální bezpečnost a vyšetřování podvodů a interní kriminality. Ve skutečnosti získal Michal Moroz od svého otce ve Švýcarsku detektivní agenturu, která prošla řadou přejmenování a výměnou vlastníků, firmu Moroz & Partners.
V době svého náměstkování na vnitru ji prodal francouzskému státnímu příslušníkovi Davidu Billouzovi, údajně za 27 milionů Kč. Firma se přejmenovala na OCVIRIS Consulting Central Europe a vrátila se zpět do Švýcarska. Ve firmě nadále zůstala matka Michala Moroze v pozici druhého jednatele, což vyvolává podezření, že prodej byl pouze fiktivní a mohl sloužit k případné legalizaci tzv. špinavých peněz, které mohl být plánovány pro pozdější použití v politickém životě Michala Moroze. Po prodeji firma svou činnost pozastavila. Je tedy zřejmé, že cena prodeje byla pouze zástěrkou pro vysoký převod, neboť nemá žádnou logiku kupovat firmu, která dnem koupě pozastaví veškeré své aktivity.
Po volbách v červnu 2010 začala koaliční vyjednávání ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Moroze chtěl John jako náměstka na ministerstvu vnitra, které měl šéfovat. Dokonce vyhrožoval Nečasovi odchodem Věcí veřejných z vlády, když se Nečas zdráhal Moroze jmenovat. Buď vláda nebo Moroz, říkal tehdy John.
Nečas nakonec ustoupil a Moroz se stal náměstkem Radka Johna. Jenomže pak se ukázalo, že s Morozem je spojena řada podivných okolností.
První z nich byla skutečnost, že Radek John dlouho mlžil, kdo vlastně Moroze do funkce prvního náměstka ministra vnitra navrhl. Nejdříve tvrdil, že ho nominovala TOP 09, po té, co to Topka popřela a řekla, že si Moroze přivedl John sám, sdělil John nakonec, že Moroz je nestranický nominant. Prostě odborník.
Druhou podezřelou skutečností bylo to, že Radek John jmenoval do druhé nejvyšší ministerské funkce člověka, který byl bezprostředně spjatý s Bártovou agenturou ABL. Vzbudilo to podezření, že místo Johna bude ve skutečnosti řídit ministerstvo vnitra sám Vít Bárta. To se nakonec skutečně potvrdilo, když se ministerské porady neodehrávaly v konferenčních místnostech ministerstva vnitra, ale v Bártově bytě na Kosárkově nábřeží. Bárta tak de fakto řídil dvě ministerstva najednou – dopravy a vnitra.
Další podivnou skutečností bylo, že Michal Moroz ve funkci prvního náměstka ministra vnitra neměl prověrku na nejvyšší stupeň utajení. John ujišťoval premiéra Nečase, že o ni zažádá a po delším váhání Moroz nakonec o tuto prověrku skutečně požádal. Jenomže ji nedostal!!! Naopak, podle některých bezpečnostních expertů byl Michal Moroz bezpečnostním rizikem. První náměstek ministra vnitra – bezpečnostní riziko?!?
Poté, co se provalil Bártův plán na„abelizaci“ státní správy a Bárta musel opustit svoji ministerskou židli, odvolal premiér Nečas z funkce i ministra vnitra Radka Johna. Bylo to chabé vítězství, náhradou za to musel Nečas zřídit Johnovi prapodivnou trafiku v podobě funkce místopředsedy vlády pro boj s korupcí. John dostal úřad a první s čím přišel, bylo, že chce za svého náměstka – Michala Moroze. Nebude-li jmenován, John končí.
Nečas se tentokrát rozhodl neustupovat, a John s velkým humbukem nabídnutou funkci nepřijal. Moroz byl přednější.
Dnes se Michal Moroz vynořil jako jeden z ideologů strany Realisté. A spolu s ním se znovu opakují stejné recepty z dob Víta Bárty a nyní Andreje Babiše. Jakoby všichni četli stejnou učebnici.
Ivan Bednář,ivanbednar.blog.idnes.cz
