Nebohá strana národně socialistická, či jak se vlastně jmenuje

Česká strana národně sociální (ČSNS)  je dnes mimoparlamentní strana, která se nachází v konkurzním řízení. Byla založena roku 1897.  Po vzniku Československa přijala název Československá strana socialistická a náležela k tzv. stranám Hradu, podporujícím prezidenta Masaryka, a podílela se na různých vládách. Mezi významné představitele patřili Václav Klofáč, Emil Franke či Jiří Stříbrný. Ten byl později ze strany vyloučen a založil Stranu národních socialistů a koketoval s českými fašisty. V roce 1923 vstoupil do strany i pozdější prezident Edvard Beneš a jiní další politici.

Od roku 1926, kdy strana přijala název Československá strana národně socialistická, se ČSNS se zasazovala o obranu republiky. Během války mnoho národních socialistů trpělo v nacistických koncentračních táborech, jednou z vězněných byla i Dr. Milada Horáková, dlouholetá členka ČSNS. Fašisty byla dokonce odsouzena k trestu smrti, ten však nebyl vykonán. K trestu smrti ji ve vykonstruovaném procesu odsoudili i komunisté, a tento trest byl přes mezinárodní protesty v roce 1950 vykonán.

Po únorovém převratu 1948 byla strana zbavena protikomunisticky orientovaných představitelů a jako Československá strana socialistická sehrávala, podobně jako lidovci, až do roku 1989 úlohu loutkové strany komunistů jako součást Národní fronty.

V roce 1970 do ní vstoupil poprvé Jiří Paroubek.Tehdy osmnáctiletý gymnasista, který to později dotáhl až na zástupce ředitele podniku Restaurace a jídelny

Po roce 1989 pokračovala série přejmenovávání a politických kotrmelců. Strana disponovala ohromným majetkem (palác Melantrich na Václ. náměstí, palác na nám. Republiky atp.). O tento majetek ji postupem času připravila řada vykutálených půlpředsedů či předsedů. Likvidace majetku započala za půlpředsedy Vavřince Bodenlose a půlpředsedy Jiřího Dientsbiera (ten během života vystřídal KSČ, OF, OH, stranu Svobodní demokraté. Svobodní se spojili v roce 1996 s přejmenovanou ČSS a vznikla Liberální strana národně sociální. Tehdy započal rozprodej obrovského majetku).

V roce 1997 oslavila strana pod vedením předsedy JUDr. Tomáše Sokola 100. výročí založení jako nejstarší původní česká politická strana. Krátce poté bývalí Svobodní demokraté stranu většinou opustili a strana se vrátila k historickému názvu Česká strana národně sociální.

Majetkovou likvidaci strany dorazil „bezpečnostní a ekonomický expert“ Jan Šula byl předsedou od října 1998 do června 2002) a přivedl stranu do konkursu. Tento bývalý vrcholný exponent někdejšího Agrokombinátu Slušovice, který, jak se nedávno prokázalo, sloužil StB k maskování její vědecké a technické špionáže na Západě, byl středem pozornosti tajných služeb i po převratu v roce 1989.  Od roku 1994, tedy ještě v době, kdy Šula byl ředitelem tzv. Ekonomické kontrarozvědky MV, byl na něj veden kriminální spis DISCOVERY. Jeho založení mělo svůj původ v "podivných" Šulových vazbách na pražské a severočeské podsvětí a "jisté" neseriózní či podezřelé podnikatelské kruhy: Kontakty měly být navazovány údajně v souvislosti s prodejem majetku, restituovaného Šulovou matkou, především lesů a zámku v západočeských LAŽANECH.

Poté, co se strana dostala do konkurzu, rozhodla její Ústřední rada o založení nové strany, to se uskutečnilo v prosinci 2005. Strana nesla název Česká strana národně sociální 2005 a v březnu 2006 byla znovu přejmenována naČeská strana národně socialistická 2005 (ČSNS 2005). Formálně však tato strana není právním nástupcem ČSNS, která nadále existuje, byť je stále v konkurzním řízení. Tak došlo, podobně jako v mnoha jiných případech, zejména v zemědělství, k faktickému vytunelování původní strany. Pasíva se zanechala subjektu v konkursu, který je nemohl splácet, protože aktiva se převedla na nový subjekt (akciovou společnost či politickou stranu).

A teď přichází „spasitel“ Jiří Paroubek. A začíná hezky od podlahy. Stávající předseda je ze strany vyloučen (proč?) a Paroubek si pochvaluje, že se stranu povedlo „odplevelit“. To připomíná nejen komunistické praktiky, ale i jejich slovník. Oni přece také pořád oddělovali zrno od plev.

Že by Paroubek podobně jako Edvard Beneš do strany nejdřív vstoupil, aby později prezidentem byl?

Nebohá strana národně socialistická, či jak se vlastně dneska jmenuje.

Ivan Bednář