Podle pozorovatelů vstoupily neoznačené jednotky ruské armády na území povstaleckých republik v Donbasu a Luhansku a zamířily k takzvané linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Evropská unie.
Zdá se, že se na Ukrajině objeví znovu tzv. zelení mužíčci, kteří byli pozorování před osmi lety při okupaci Krymu. Zelení mužíčci jsou maskovaní vojáci v zelených neoznačených uniformách, kteří se tam objevili s moderními ruskými zbraněmi a vybavením. Označení se vžilo během období, kdy nebylo oficiálně jasné, ke komu tito neoznačení vojáci patří. Po počátečním popírání, kdy tvrdil že zřejmě jde o jednotky domobrany, přiznal ruský prezident Vladimír Putin, že šlo o ruské speciální jednotky a jednotky námořní pěchoty, které přispěly k anexi Krymu.
Jedním z těch, kteří se pokoušeli zjevení zelených mužíčků na Krymu zlehčovat a ironizovat, byl tehdy také náš prezident Miloš Zeman. Když Putin mužíčky demaskoval, oznámil Miloš Zeman světu, že ruská anexe Krymu je „fait accompli“, tedy hotová záležitost. Rozhořčil tím většinu českých politiků, ale nebyl by to Zeman, kdyby si z toho něco dělal.
Ukrajině Zeman poradil, aby se dohodla s Moskvou na nějaké kompenzaci za zabraný Krym, za což ho pochválila řada ruských vládních politiků. Ukrajinské i většinu českých naopak pobouřil.
Dneska je Zeman opatrnější, místo přímého schvalování ruské agrese volí opatrná slova. Spokojil se s obecným konstatováním, že vstupem vojsk na ukrajinská území se válečný konflikt a naopak možnost diplomatického řešení se vzdálila. O tom, že by Rusko mohlo být agresorem, který to způsobil, ani slovo.
Vzhledem k tomu, že se v donbaské a luhanské oblasti dnes objevují neoznačené vojenské jednotky, dá se očekávat i příchod oněch zelených mužíčků z Krymu, aby podpořily ruské zabrání dalších území.
Prezident Putin se ovšem považuje za mírotvorce, možná uvažuje i o Nobelově ceně míru (a možná by mu ji švédská akademie i dala, podobně jako kdysi Mandelovi či Arafatovi). Poté, co okupaci těchto území dokončí, požaduje demilitarizaci zbytku Ukrajiny, která by se sama měla zříct ambicí vstoupit do NATO a stát se neutrální. „ Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je pro nás naprosto nepřijatelná," řekl Putin před novináři. Koho tím měl na mysli, není dost jasné. Ukrajina se totiž jaderných zbraní zřekla již v roce 1994 v tzv. Budapeštským memorandu podepsaném 5. prosince1994 v maďarském hlavním městě tehdejším ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou, ruským prezidentem Borisem Jelcynem, americkým prezidentem Billem Clintonem a britským premiérem Johnem Majorem.
V jeho rámci tohoto se Ukrajina svého jaderného arzenálu zřekla, kdežto zbylé tři státy se zavázaly respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic, zdržet se hrozby silou nebo použití síly proti Ukrajině, zdržet se použití ekonomického nátlaku na Ukrajinu ve snaze ovlivnit její politické směřování atd.
„V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky," vyhrožuje dnes Putin a řinčí zbraněmi. V oblastech ovládaných proruskými povstalci jsou pozorovány pohyby vojenských konvojů s municí, děly a tanky. Podle Kyjeva jde o ruské posily vzbouřencům, kteří prý připravují ofenzivu k rozšíření svého území. Moskva popírá, že jde o ruské zbraně a vojáky, a separatisté tvrdí, že to jsou jejich zálohy stahované zejména k Doněcku v očekávání naopak ofenzivy ukrajinských sil.
Možná časem zase prezident Zeman prohlásí zabrání Donbasu a Luhanska za „ fait accompli.“ To již nebude hotová záležitost, ale prostý fakt mezinárodního terorismu pro který by se spíš hodila kouzelná formule, otevírající pekelnou bránu v jedné české pohádce: „ Co peklo schvátí, už nikdy nenavrátí.“
Ivan Bednář, ivanbednar.blog.idnes.cz
