S Chromou mám problém, ale kdykoli jdu kolem té její kašny, tak mě znovu a znovu nutí k přemýšlení. Takže za mě kašna spíš ano (stejně to mám s Tančícím domem, do Resslovky zasahuje skoro až agresivně, ale tomu nároží dává zajímavou dynamiku a i po letech se mi neokoukal a pořád přemýšlím jestli tam pasuje),ale ten Plášť mi připadá kýčatý.

Ty nové výškové budovy na Pankráci mi nepřipadají nijak tragické (uvážím-li, že už tam pár let osamoceně stojí ty tři první). To Véčko má (pro mne) zajímavě dynamické tvary a ty okolní nové nižší budovy tam docela sedí. A i zblízka na mne nepůsobí nijak předimenzovaně. Zvlášť v kontextu s fádními paneláky vedle.

Měl jsem problém s bytovým domem uzavírajícím park Na Pankráci (ten s tou dírou), ale také to není žádná hrůza a při pohledu z Děvína vypadá docela zajímavě.

Chrchel na Letné by mi asi nevadil. Ale já nejspíš nemám dobrý vkus, docela se mi totiž líbí kritizované Quadrio. Přijde mi, že ze Spálený docela respektuje starší zástavbu a ve srovnání s obecně chváleným Májem působí docela lehce. A nijak mě neuráží Myslbek, často uváděný jako vzor toho špatného co v Praze od devadesátek bylo postaveno.

Lev na Klárově mi sice sám o sobě nepřipadá zajímavý, ale ani rušivý. Ale možná by to místo sneslo něco méně fádního.

Krnáčová i vdova po Kaplickým jsou mi opravdu nepříjemné (a doufám, že se jich zbavíme (a Krnáčovou pokud možno zavřou)), ale jsou asi podstatnější věci za které by je bylo lze kritizovat, než úvahy o umisťování uměleckých děl v Praze.

Zmaření stavby Kaplického knihovny je možná největší tragédií porevoluční kulturní historie. Předchozí generace po sobě zanechaly Národní divadlo, kubistický unikát Dům U Černé Matky Boží nebo vilu Tugendhat. Mnohdy nevelké, ale erbovní stavby světové hodnoty. Provinění darebáků jako je V. Klaus, P. Bém a množství kariéristických šmoků, většinou druhořadých architektů, mocně těm dvěma přisluhujících je o to větší, že světové parametry Kaplického práce jim byly známy. Mrzkostí, malostí a ubohostí svých mravů poškodili nás všechny před budoucími generacemi.

Ano, ovšem... V případě ,,blobu" na onom místě šlo o cosi zásadně jiného. O hrubý zásah do historického a jedinečného panoramatu Prahy. Např. i dostavba Chrámu sv. Víta byla s nesmírným citem a smyslem pro vyváženost celku dokončena. A i Kramářova vila, ač údajně coby trucpodnik vůči Hradu, tak necitlivým zásahem nebyla. Spíše jej, naopak, až dobře doplnila a rozšířila. V případě K.kn. šlo pak i o cosi až zásadně jiného, obdobně jako u ,,Tančícího domu". A i onen ,,monument doby" je z hlediska estetiky a souladu v panoramatu zástavby nábřeží, přes ,,fšechna ach, och, ,,vandrfůl, kolosál. až ,,pyramidál", zase jenom jako pěst na oko

S řadou názorů lze souhlasit, ale proč dílo někoho, ntb když se nemůže bránit, nazývat chrchel. To nechápu.

Blob, z AJ do češtiny- kapka. RzplIzlá kapka, např. i hlen, či i sliz, lidově pak i chrchel. A ten lze též označit i vznešněji, třeba tím, že může cosi připomínat. Např., ač vzdáleně, i ,,rozcapenou", či připlácnutou chobotnici

Karma!

P.S.: Co se týká pomníku našich lidí Čechoslováků v RAF, nešlo sice o toliko projev úcty a vděku, neb i tam byly v daném čase i jiné zájmy ze strany iniciátorů tohoto ,,monumentu, který si ovšem jinak ti, o kterých to je, bezesporu zaslouží. Je i ostudou naší, že na nic takového u nás nebyla vůle. I symbolika okřídleného lva je více než správná. Skoro Nerudovské ,,Jak lvové bijem o mříže" I umístění pomníku je více než symbolem. Kousek od ,,strakovy" obou komor PČR i Hradu. Proč a komu tam vadí je také až signifikantní